Hinrichs H.: Der Blick von Stadtplanern auf Kunstwerke in der Stadt

Hinrichs H.: Der Blick von Stadtplanern auf Kunstwerke in der Stadt

POHLED URBANISTŮ NA UMĚLECKÁ DÍLA VE VEŘEJNÉM PROSTORU

Diss_Hinrichs_geschuetzt

Došlo k rozsáhlé diskusi o estetické praxi
mezery mezi umělci a uměleckými teoretiky v posledních desetiletích. I když to je
rozumí zásadní podobnosti v otázkách a zásadních otázkách
nabídli jim možnost úrodné výměny myšlenek a metod,
debata městských projektantů o veřejném prostoru
působí tento diskurz a jeho obsahu pouze v malém rozsahu.
Projekty městského plánování a umělecké projekty sdílejí stejný městský prostor. Intenzivní
zájem umělců o vytvoření a návrh veřejných prostranství,
jedinečný příspěvek k diskusi o speciálních kvalitách města.
Nejasný charakter urbanistického plánování jako disciplíny, která se pokouší
jsou podobně diskutováno v souvislosti s historií veřejného umění.
Zájem o umělecké teorie a rámce pro zkoumání estetického rozměru
města z pohledu městských projektantů. Neustálé rozšiřování uměleckých
Strategie a koncepce Vyzývá dialog mezi oběma obory a
umožňuje diskusi o probíhajícím vývoji.
Tato diplomová práce je napsána v urbanistickém pohledu a s vyučovacím jazykem
v Německu od padesátých let – pokusy spojit významné myšlenky,
line v urbanistickém pohledu na umění ve veřejných prostorech. Celkový zájem
městských projektantů s uměním v městských prostorech charakterizuje silný vliv
jednotlivých případů a velmi subjektivní pozice. Tato práce se snaží oběma
k tomu, aby to bylo správné
charakteru diskuse a vytvoření nadace
pro vývoj budoucích problémů. Aby bylo dosaženo tohoto cíle,
ani kvalitativní ani kvantitativní přístup, ale vychází z něj
Principy zakořeněné teorie.
Dizertační práce zkoumá koncepce městských projektantů a následující
otázky:
1. Jaký je zájem o umělecká díla týkající se městské plánování? Tato otázka se zaměřuje na rozdíly ve výkladu
veřejné prostory mezi prostorovým definováním
veřejnosti, o historickém vývoji veřejného umění a měnícím se vztahu
mezi uměleckými díly a okolním městským prostorem. Takže je to na chan-
v sebepoznání městských projektantů a jejich dopady na interdisciplinární
plinární dialog.
2. Které myšlenky a touhy jsou zapracovány do umění v městských prostorech územním plánováním
NERS? Různá očekávání spojená s implementací
umění ve městě jsou silně závislé na odborném zaměření
plánovač měst. V této diplomové práci vycházejí očekávání od čtyř hlavních
(městská politika, sociální otázky, městská ekonomika a městská kultura)
jsou shromažďovány a spojeny s uměleckými myšlenkami. Průzkum různých nápadů a
přání a zřejmé poznámky vážného hodnocení těchto očekávání
vnímá sklon k použití uměleckých děl jako příležitosti k odrazu
o cílech a omezeních v plánovací praxi.
3. Které závěry lze vyvodit z interdisciplinární výměny?
je zaměřena na zaměření městských projektantů s městskými kontexty
uměleckého díla, jeho polohy a účinků, které očekává jeho vzhled
mít na okolním městském prostoru. Tato koncentrace na umělecké dílo
sám o sobě nesplňuje požadavky týkající se srovnatelnosti
předmětu, metod a výsledků interdisciplinární výměny. Takže je to exp-
hovoří proč interdisciplinární výměna mezi umělci a urbanisty
by si mohl uvědomit tak málo svých vlastních potenciálů.
Jako řešení tohoto dilematu navrhuje tato práce změnu koncentrace
od samotného díla k jeho umístění. Zaměření na geometrické
stejně jako diskurzivní postavení (“místo”) umělecké dílo, předmět
interdisciplinární výměna směřuje k otázce bezprostředního zájmu obou
disciplíny a téma, pro které jsou obě disciplíny stejně kompetentní.nnn

Skills

Posted on

09/05/2018